Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco zdůrazňuje potenciál 22 evropských měst včetně Prahy a Brna, jak zlepšit kvalitu života obyvatel, udržitelnost a odolnost vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu. Ze studie vyplývá, že Praha může zvýšit své modro-zelené plochy o 58 % a Brno o 66 %.
Co je regenerativní design?
Tento přístup propojuje přírodní a umělé prvky měst tak, aby vytvořil harmonické a udržitelné prostředí. Cílem je zlepšit kvalitu života obyvatel, zvýšit odolnost vůči změnám klimatu a podpořit biologickou rozmanitost. Regenerativní design navrhuje začlenění zelených ploch, vodních toků a dalších přírodních prvků přímo do urbanistických celků. Tímto způsobem lze obnovit přírodní cykly a zajistit, že města budou nejen méně škodlivá pro okolní prostředí, ale začnou přímo přispívat k jeho regeneraci.
Příklady konkrétních opatření zahrnují výsadbu stromů pro zlepšení mikroklimatu, revitalizaci vodních toků k obnově ekosystémů a zavádění propustných povrchů pro zadržování dešťové vody. Tyto zásahy přispívají k lepšímu hospodaření s vodou, snižují riziko povodní a zlepšují kvalitu ovzduší. Současně zvyšují estetickou hodnotu městského prostředí a podporují fyzickou i duševní pohodu obyvatel. Regenerativní design tak nabízí dlouhodobá řešení, která spojují ekologické, ekonomické a sociální přínosy.
Proč potřebujeme modro-zelenou infrastrukturu?
V současnosti žije většina občanů ČR v městských oblastech. Jak se města rozšiřují, modro-zelené prostory často ustupují šedé infrastruktuře (parkoviště, budovy, inženýrské sítě). Výsledkem je úbytek biodiverzity, větší riziko povodní a zhoršení kvality života. Například v Praze dnes modro-zelené plochy tvoří jen necelých 25 % celkové rozlohy, zatímco doporučené minimum je 30 %.
„Jedním z řešení problému biodiverzity evropských měst je uplatnění zásad regenerativního designu. Začleněním přírodních a polopřírodních systémů za účelem dosažení většího počtu zelených a modrých ploch mohou města nejen minimalizovat škody na životním prostředí – ale také začít „vracet“ tím, že pozitivně přispějí k ekosystémům a zvýší biologickou rozmanitost. Na řešení tohoto problému jsou k dispozici finanční prostředky EU, neboť z rozpočtu EU na období 2021-2027 bude na výdaje na biologickou rozmanitost vyčleněno nejméně 20 miliard eur ročně,“ říká Tobias Nauwelaers, odborník Sweco na obnovu přírody a spoluautor studie.
Doporučení Sweco pro rozvoj měst:
- Využívejte přírodě blízká řešení. Modro-zelená infrastruktura podporuje biodiverzitu, efektivní hospodaření s vodou a zdravé městské prostředí.
- Preferujte původní rostliny. Původní druhy udržují biodiverzitu, pomáhají kontrolovat invazní druhy a obnovují ekologickou rovnováhu.
- Budujte zelené koridory. Propojení přírodních oblastí usnadňuje pohyb zvířat a podporuje udržitelný ekosystém.
- Využívejte propustné povrchy. Tyto materiály snižují riziko záplav a přispívají k zadržování vody v krajině.
- Zapojte obyvatele do projektů. Spolupráce s místními obyvateli zvyšuje šance na úspěch projektů a přijetí změn.
- Podporujte oběhové hospodářství. Minimalizujte odpad, podporujte recyklaci a maximalizujte využití obnovitelných zdrojů.
- Podporujte městské zemědělství. Komunitní zahrady zvyšují soběstačnost, snižují emise z dopravy a posilují místní ekonomiku.
- Budujte odolnou infrastrukturu. Přizpůsobte městské prostředí změně klimatu a zajistěte jeho dlouhodobou udržitelnost.
- Zajistěte dostupnost služeb. Klíčové služby by měly být dosažitelné pěšky nebo na kole do 15 minut.
- Zlepšujte městské mikroklima. Stinné plochy a zeleň ochlazují města a zlepšují kvalitu života obyvatel.
Mezinárodní srovnání
Studie Sweco se zabývala 22 městy, mezi něž patřila například Amsterdam, Kodaň nebo Londýn. Ze studie vyplynulo, že zatímco severská města Tampere, Bergen a Oslo se řadí mezi nejzelenější města Evropy, Praha i Brno mají naopak velký prostor pro zlepšení.
Příklad z praxe
V Rokycanech vzniká unikátní projekt, který bude spojovat protipovodňová opatření s revitalizací městského prostředí. Cílem je ochrana města před stoletou povodní a obnova říčních systémů Klabavy a Holoubkovského potoka pomocí přirozené štěrkonosné dynamiky. Tyto úpravy nejen zvyšují bezpečnost, ale také podporují biodiverzitu a vytvářejí nové veřejné prostory, jako jsou parky, cyklostezky a relaxační zóny.
Úvodní faze projektu zahrnovaly intenzivní zapojení veřejnosti, včetně prezentací a komentovaných procházek a využívaly inovativní mobilní aplikaci s rozšířenou realitou pro vizualizaci budoucí podoby klíčových míst. Spolupráce s městem, neziskovými organizacemi a Povodím Vltavy zajistila široké přijetí návrhu veřejností.
